STRÁNKY BERNSKÝCH SALAŠNICKÝCH PSŮ
|
BERNSKÝ SALAŠNICKÝ PES (Berner Sennenhund - Dürrbächler)
Klasifikace FCI: SKUPINA 2 Použití: původně hlídací, honácký a tažný pes na selských dvorech, dnes rodinný, mnohostranný pracovní pes. Krátký historický přehled: Bernský salašnický pes je selský pes starého původu, který byl chován v předalpských oblastech a částech švýcarského středozemí v okolí Bernu jako hlídací, honácký a tažný pes. Podle osady a hostince Dürrbach u Riggisbergu, kde se tento dlouhosrstý, tříbarevný selský pes obzvláště často vyskytoval, získal své původní jméno "dürrbachský pes" (německy "Dürrbächler"). Důležité proporce: poměr výšky v kohoutku k délce těla měřené od hrudní kosti k vrcholu sedací kosti je asi 9:10 - spíše kompaktní než obdélníkový pes. Kohoutková výška je k hloubce hrudníku v ideálním případě v poměru 2:1 Charakter a chování (povaha): jistý, pozorný, bdělý a nebojácný v každodenních situacích, dobromyslný a přítulný v chování vůči důvěrně známým osobám, sebejistý a přátelský vůči cizím lidem, středního temperamentu, dobře ovladatelný. Hlava: Silná. Velikost harmonicky ladí s celkovým vzhledem, nepříliš těžká. · Lebka: Při pohledu zepředu a z profilu ´málo klenutá. Málo vyjádřená středová rýha o Stop: Výrazný, avšak ne nadměrně vyjádřený § Nosní houba: Černá § Tlama: Silná, středně dlouhá, hřbet nosu rovný § Pysky: Přiléhající, černé § Chrup: Úplný, silný nůžkový skus (na M3 se nebere zřetel). Klešťový skus se toleruje § Oči: Tmavě hnědé, mandlového tvaru, s dobře přiléhajícími očními víčky, ne příliš hluboko uložené a nevystupující. Povolená víčka jsou vadou § Uši: Středně velké, vysoko nasazené, zavěšené, trojúhelníkové, lehce zaoblené, v klidu ploše přiléhající. Při vzbuzené pozornosti psa je nasazení ucha vzadu vzpřímené, přičemž přední okraj ucha zůstává přiložen k hlavě Krk: Silný, svalnatý, středně dlouhý. Trup: Silný, kompaktní. § Horní linie z profilu: Od krku lehce přechází dozadu dolů do kohoutku, poté probíhá rovně a vodorovně. § Hřbet: pevný, rovný a vodorovný. · Bedra: Široká a silná, při pohledu shora lehce vtažená o Záď: Měkce zaoblená § Hruď: Široká, hluboká, dosahující až k loktům, s vyjádřeným předhrudím, hrudní koš co nejdelší, širokého oválného průřezu § Dolní linie z profilu a břicho: Od hrudního koše k pánevním končetinám lehce stoupá Ocas: Huňatý, dosahující nejméně k hleznu, v klidu visící, v pohybu plovoucí, nesen ve výši hřbetu nebo lehce nad ní. Hrudní končetiny: Silná stavba kostí. Při pohledu zepředu rovné a rovnoběžné, spíše široko postavené. § Plece: Lopatky silné, dlouhé, šikmo postavené, tvořící s pažní kostí nepříliš tupý úhel, přiléhající a dobře osvalené § Nadloktí: Dlouhé, šikmo postavené § Loket: Dobře přiléhající, není vtočen ven, ani vtočen dovnitř § Předloktí: Silné, rovné § Přední nadprstí: Při pohledu ze strany stojí téměř svisle, je pevné. Při pohledu zepředu postavené svisle a tvoří prodloužení předloktí § Tlapy hrudních končetin: Krátké, kulaté, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty. Nejsou vytočené ven ani vtočené dovnitř Pánevní končetiny: Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné a nejsou postaveny příliš úzce. § Stehna: Dostatečně dlouhá, silná a dobře osvalená · Kolenní klouby: Výrazně zaúhlené o Lýtka: Dlouhá, dobře šikmo postavená § Hlezno: Silné, dobře zaúhlené § Zadní nadprstí (nárt): Téměř svisle postavené. Paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování paspárků zákonem zakázáno) § Tlapy pánevních končetin: Trochu méně klenuté než tlapy hrudních končetin, nejsou vtočené dovnitř ani vtočené ven · Chody: Ve všech chodech prostorný, plynulý pohyb. Prostorný, volný pohyb vpředu a dobrý posuv vycházející z pánevní končetiny. V klusu při pohledu zepředu a zezadu se končetiny pohybují rovně a rovnoběžně Srst: Dlouhá a lesklá, hladká nebo lehce zvlněná Zbarvení srsti: sytě černá základní barva se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech čtyřech končetinách a na hrudi a s bílými znaky na místech, jak je následovně uvedeno: § čisté, symetrické, bílé znaky na hlavě: lysina, která se směrem k čenichu oboustranně rozšiřuje v bílé zbarvení mordy. Lysina nesmí nikdy sahat až k červenohnědým skvrnám nad očima a dosahuje nejvýš k ústním koutkům § bílá, přiměřeně široká průběžná kresba na hrdle a hrudi § žádoucí: bílé tlapy a špička ocasu § toleruje se malá skvrna na šíji, malá bílá skvrna v řitní krajině Velikost: kohoutková výška: § psi 64 - 70 cm, ideální 66 - 68 cm § feny 58 - 66 cm, ideální 60 - 63 cm Vady: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů je považována za vadu, jejíž hodnocení musí být přímo úměrné stupni jejího vyjádření § nejistá povaha (bázlivost) · jemná stavba kostí o nepravidelné postavení řezáků, pokud zůstává zachován skus § chybění jiných zubů než nejvýše dvou PM1 /prvních třenových zubů/. Na M3 se neberezřetel. § osrstění - vysloveně kadeřavá srst § chybějící bílá kresba na hlavě § příliš široká lysina nebo bílé zbarvení mordy, které zřetelně přesahuje přes koutky pysků § bílý límec § velká bílá skvrna na šíji /přesahující průměr 6 cm/ § skvrna na řiti /přesahující průměr 6 cm/ · bílá na hrudních končetinách výrazně přesahující polovinu nadprstí /holínky/ o rušivě asymetrická kresba na hlavě nebo na hrudi § černé skvrny a pruhy na bíle zbarvené hrudi § nečisté bílé znaky /silně vystupující pigmentové skvrny/ § hnědý nebo rezatý nádech základní černé barvy Vylučující vady: § agresivita, bojácnost, plachost § rozštěp nosu § podkus, předkus, zkřížený skus § jedno nebo obě modré oči /"břízové oko"/ § entropium, ektopium · zalomený ocas, zatočený ocas o krátká nebo patrová srst § chybějící trojbarevné zbarvení § základní barva jiná než černá POPIS TĚLA BERNSKÉHO SALAŠNICKÉHO PSA
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz |
