STRÁNKY BERNSKÝCH SALAŠNICKÝCH PSŮ

Hárání

První říje nastává u fen malého plemene mezi 7. a 10. měsícem, u středních a velkých plemen o něco déle, a to mezi 10. až 15. měsícem.

  Již první říje (u fen se nazývá hárání) může být plodná, to však vzhledem k věku feny není žádoucí. Fena je stále ve vývoji, proto by pro ni březost mohla být ze zdravotních důvodů velmi nebezpečná. Fena by štěňata nemusela donosit a sama by mohla utrpět vážná vnitřní zranění, na která by mohla i zemřít. První hárání může nezkušeného pána vyděsit, sama fena neví, co se děje, krvácí, je cítit, točí se kolem ní psi. Fena se začíná i jinak chovat, stává se ješitnou, neklidnou, mrzutou, ustaranou, smutnou, vyžaduje pozornost člověka a chce se mazlit více než obvykle, dokonce se může zdát, že je nemocná, má teplý čumáček a odmítá své jinak oblíbené aktivity. První hárání může také trvat značně déle než ty další.

Další říje se opakují většinou dvakrát do roka, a to obvykle na jaře a na podzim. Malá plemena mohou hárat vícekrát za rok, velká naopak jen jednou ročně.

Úvod celého cyklu říje je doprovázen výrazným zduřením zevních pohlavních orgánů feny. U fen začíná výtok, odkapává řídká, krvavě zbarvená průhledná tekutina. Fena začíná být náladová a neklidná, psi z okolí fenu již cítí, její pach jim přijde velice atraktivní a začnou se srocovat kolem jejího obydlí, psi jsou obvykle velmi neodbytní a trpěliví. Fena psy zatím odmítá a jejich důvěrné projevy jsou jí nepříjemné. Toto stadium může trvat různě dlouho, obvykle od 5 do 15 dnů.

V dalším stadiu se výtok během několika hodin změní na žlutooranžový, kalný hlen. Tím nastává ovulace a fena je schopná oplození. Fena se důvěrnostem psů nebrání, často psy sama vyhledává a k naší nelibosti nadbíhá těm nejošklivějším a nejpodivnějším nápadníkům. Je stále neklidná, touží po psu a dává to výrazně najevo. V této době je nutné zvýšit ostražitost, psi jsou velmi vynalézaví a snaží se k feně dostat. Toto období trvá asi čtyři dny. Ať dojde ke krytí nebo ne, výtok se změní do krvavě hnědé barvy a říje do několika dnů odezní. Fena je i nadále pro psy velmi zajímavá, sama o ně už ale nestojí. 

Celé období hárání trvá u většiny fen 20 až 23 dní.

Mladší feny od sebe psy často odhánět neumí, obvykle nechápou, co od nich psi chtějí a ačkoli je jim jejich přítomnost nepříjemná, neumí to dát patřičně najevo. Roli „odhaněče" tak plní jejich pán, psi jsou velmi neodbytní a dá velkou práci se jich zbavit. Je dobré fenu odmala učit, aby si v takových chvílích sama dobrovolně sedla, psi se tak k ní nedostanou. Existují speciální spreje, které jsou velmi aromatické, psům zapáchají a pomatou jejich čich natolik, že háravou fenu nepoznají. Fenám se stříkají na packy a ocas, nevoní však ani fenám, které jsou pak ještě zmatenější a místo klidného venčení hledají zdroj neznámého pachu, navíc může mít sprej na některé feny negativní účinky, kýchají, teče jim z očí a čenichu a pokud si ho olížou, mohou mít bolesti břicha a mohou dokonce i zvracet.

Období říje:

1) PROESTRUS - období před říjí

2) ESTRUS - období říje

3) METESTRUS - období po říji

4) ANESTRUS - období klidu

Úspěšné krytí

Nejnižší věkovou hranicí pro první krytí by měly být dva roky. Naopak za horní limit pro první vrh se považují čtyři roky. Feny obvykle hárají (barví) dvakrát do roka. Některá plemena ale pouze jedenkrát do roka.

Den D - Krytí

Samotné hárání trvá tři týdny. V prvním týdnu fena pouze mírně krvácí z pochvy, ve druhém týdnu krvácení ustává. Na konci druhého týdne, mezi desátým a třináctým dnem, je fena připravena ke krytí.

Existuje však velké množství výjimek a to jak mezi plemeny, tak i mezi jednotlivými fenkami. Některé fenky nebarví vůbec nebo jen málo a čistí se tak dokonale, že je velmi těžké poznat první den jejich hárání. V některých případech lze poznat, že je fenka připravená k nakrytí i tak, že při podrbání pod zádí zdvihne ocas a vytočí ho do strany. Nejlepší a nejjistější metoda, jak určit plodné období, je provést krevní testy. K tomuto kroku se nejčastěji přistupuje v případě, že při předchozím pokusu k oplodnění nedošlo i přesto, že krytí proběhlo úspěšně. 
Již při prvních známkách hárání je třeba kontaktovat majitele psa a domluvit se na předběžném termínu krytí. Tento termín se v průběhu dalšího týdne upřesňuje. V den „D" (většinou je to 10. den hárání) by se měl dostavit majitel se svou fenkou k majiteli chovného psa. Proč fenka ke psu? Pes by měl být ve svém „domácím" prostředí, protože tam se cítí jistější a přistupuje ke „svému úkolu" sebejistě. Naopak fenka, která není na „svém teritoriu", se chová podřízeně a krytí tak proběhne lépe. Obecně se doporučuje krytí opakovat ještě 12. den hárání.

Průběh krytí může být opravdu rozmanitý. Některé páry přistupují k páření rovnou, jiné si spolu dlouhé hodiny hrají. Jestliže chcete, aby páření proběhlo úspěšně, snažte se zabránit zbytečnému vyčerpávání psů - zvýšená fyzická zátěž totiž může vést k únavě a následné ztrátě zájmu o krytí. Obecně se doporučuje vybírat k poprvé připouštěným fenkám „ostřílenější" psy a naopak.

K úspěšnému spojení dojde tehdy, pronikne-li penis psa do pochvy feny - tzv. svázání. Jak poznáme, že se naši psi svázali? Co to vůbec je? Psi se svážou tak, že výrazně zduřený penis psa zůstane po jistou dobu pevně spojen se suchou a lepivou poševní sliznicí feny.

K tomuto svázání nemusí vůbec dojít. Nebo naopak může trvat až tři čtvrtě hodiny. Během této doby pes přehodí jednu svou zadní nohu přes hřbet fenky. Pár se tak o sebe vzájemně opře záděmi.

Nezkušené fenky mohou zpanikařit a snažit se co nejdříve od psa oddělit, nebo se naopak mohou snažit lehnout. Toto chování fenky však může vést k poranění obou psů. Proto se snažte těmto rizikům předejít a fenku držte za obojek.

Jestliže chce majitel fenky rodokmeny pro štěňata a tedy chce zažádat o úřední registraci vrhu, je nutné mít podepsané oficiální potvrzení o krytí od majitele psa. Toto potvrzení je nutné do osmi dnů odeslat poradci chovu.

Březost feny 

Jak poznat, že fenka zabřezla?

Jestli se krytí povedlo, pozná zkušený veterinář i pohmatem a to už v 28. dnu březosti. Ultrazvukem už je dokonce možné zjistit přibližný počet štěňátek. Chovatel-začátečník rozpozná březost své fenky i prostým pohledem a to mezi pátým a šestým týdnem březosti - nejprve podle zduřelých struků, později podle zvětšeného břicha feny. Velikost břicha není závislá na počtu štěňat. Většinou je ovlivněna množstvím plodové vody či zadržovaných tekutin. Kromě fyzických změn můžeme u fenky pozorovat i psychické změny, a to v jejím vztahu k majiteli a ostatním psům. Některé feny jsou psychicky závislé na svém chovateli, jiné jsou velmi klidné až flegmatické. Ve vztahu k ostatním psům se může březí fenka naopak začít projevovat dominantně a k ostatním fenám může být dokonce i agresivní. Toto chování je instinktivní a má fence zajistit vyšší postavení v hierarchii smečky a tím i dostatek potravy po narození štěňat.

Příprava na porod štěňátek

Jakmile máte jako chovatel jistotu, že se krytí podařilo, připravte si porodní bednu (tzv. porodnici) a začne na ni svou fenku zvykat. Březost trvá v průměru 63 dní. To se může lehce měnit, záleží na počtu štěňat. Vícečetné porody mohou začít už 59. den, a naopak u méně početných vrhů se může porod posunout až na 69. den.

Rovněž si v dostatečném předstihu zjistěte, zda bude váš veterinář ochoten být v plánovaném termínu porodu k dispozici (ať už během noci nebo o víkendu). Případně si včas zajistěte jinou odbornou pomoc.

Jak krmit březí fenku

U březí feny musíte dbát na vyváženou a kvalitní stravu. Pozor! - Nepřekrmovat! Tloušťka feny spolu s váhou štěňat by ještě více zatěžovala klouby fenky a také by mohla zbytečně zkomplikovat porod. V současnosti se vyrábí několik druhů speciálně upraveného krmiva určeného pro březí feny. Předepsanou denní dávku lze rozdělit do několika menších dávek během dne. Nenarozená štěňátka totiž omezují jak kapacitu, tak i pohyb střev a žaludku fenky. Jestliže máte pro fenku příslušné kompletní krmení, není vhodné jí dodávat další vitamínové doplňky.

Léky u březí feny

Jestliže je vaše fenka březí, tak i přesto, že máte pocit, že je nutné ji odčervit, se odčervovat nesmí! Prostředky proti parazitům (vnitřním ale i zevním parazitům) mohou svými druhotnými účinky plody nevratně poškodit.

Stres a březí fena

Rovněž by se majitelé březí fenky měli snažit zamezit situacím, kdy je fena stresována. Mezi takovéto situace patří například výstavy, návštěvy většího množství pro fenu neznámých lidí nebo stěhování.

Procházky a pohyb u březí feny

Procházky u březí fenky by měly být častější a kratší. Častější procházky proto, že březí feny více močí a kratší proto, aby se fenka neunavila. Doporučujeme standardní procházky rozdělit do několika kratších.

Porod

 V tomto článku se dozvíte, jak se fenka chová před porodem, jak celý porod probíhá a jaké jsou jeho fáze. Také Vám poradíme, jak a kdy začít pomáhat při porodu štěňátek.

Ode dne krytí trvá březost 63 dnů ± 5 dní. Pokud proběhlo opakované krytí, připočtěte několik dní navíc.

Příprava na porod

• porodní bedna s vypravým a přežehleným prostěradlem
• čisté pleny či utěrky na osušení
• nit
• desinfekce (např. Betadina)
• elektrická dečka či termafor s teplou vodou
• barevné štužky nebo barva na označení

Fena se na porod dokáže velmi dobře připravit sama, sama pozná, že už se porod blíží, vlivem hormonů nadledvinek plodu dochází k uvolnění estrogenů v placentě a to vede ke zvýšené tvorbě tkáňových hormonů v děloze, to uvolní děložní krček a hormonální změny vyvolají děložní stahy.

Před porodem

V posledních sedmi až deseti dnech začne fena projevovat hnízdní chování. V této době je dobré ji seznámit s porodní krabicí, která by měla být dostatečně velká, aby se tam fena vešla i se štěňaty. Jedna strana krabice by měla být pro dobrý přístup nízká. Porodní krabici je dobré opatřit ochrannou ohrádkou například z tyčí umístěnou asi 7 cm nad zemí a 7 cm od okraje stěny. Ohrádka zabrání přimáčknutí štěňat na stěnu krabice.

Několik dní před porodem se feně výrazně zvětší mléčné žlázy. Dva nebo tři dny před porodem může fena ztratit chuť k jídlu a objeví se slabý výtok hustého a čirého slizu z vulvy.Asi 24 hodin před porodem začne fena hrabat a usazovat se v porodní krabici. V této době pečlivě ostříhejte srst okolo bradavek, aby štěňata neměla potíže s jejich hledáním. Zkoušejte feně měřit teplotu, pokud klesne pod 38°C do 24 hodin začne porod.Domluvte se, aby s vámi někdo během porodu byl. I když je fena obvykle mírná, v bolestech by mohla kousat. Feně pomáhejte pouze v případě nutnosti.

Porod

První fáze

První fáze porodu se projevuje namáhavým oddychováním, třesem a neklidem. Někdy i fena zvrací. Břicho se začíná zvětšovat, protože štěňata se posouvají do vhodné polohy. Fena neklidně přechází a hledá vhodnou polohu. Často přichází za svým pánem. Tato fáze trvá 6 až 12 hodin. U prvorodiček nebo extrémně nervózních fen až 24 hodin. V této době by měl majitel konejšit a uklidňovat.

Druhá fáze

S pokračujícími stahy se fena nakonec usadí a začne tlačit. Při silných stazích ztěžka oddychuje, kňučí a naříká. Buďte klidní a pomalu a konejšivě na ni mluvte. Není dobré, aby porod pozorovala celá rodina. Jakmile se objeví plodový vak, je jisté, že porod začne již brzy. Fena může rodit i ve stoje, ale v tomto případě byste měli být na blízku a chytat štěňata. Když se štěně narodí, fena protrhne plodový obal, který pozře. Poté překousne pupeční šňůru a někdy pozře i placentu. Placenta se obvykle objeví několik minut po štěněti. Olizováním štěně zahřeje a podpoří jeho dýchání. Počítejte placenty, pokud jejich počet neodpovídá počtu štěňat, znamená to, že jedna zůstala v děloze a veterinární lékař ji bude muset odstranit, aby se v těle nerozvinul zánět.

Pokud fena do dvou minut neodstraní z nosu a tlamičky štěněte plodové obaly, měli byste to udělat sami. Potom přidržte štěně hlavičkou dolů a pomocí malé injekční stříkačky odsajte z tlamičky všechnu plodovou vodu. Čistým ručníkem štěně energicky třete tak dlouho, dokud nezačne naříkat. Potom prsty sevřete pupeční šňůru, přestřihněte ji, převažte nití a vydezinfikujte okolí pupku.

Štěňata se rodí obvykle po pěti minutách, ale fena si může mezi jednotlivými štěňaty hodinu nebo dvě odpočinout. Jakmile jsou všechna štěňata venku, nejspíše spatříte zelený nebo tmavě červený až hnědý výtok. Tato tekutina bez zápachu je přirozenou součástí a je vylučována ještě asi dva až tři týdny. Pokud tekutina nepáchne a fena nemá velkou žízeň, není vůbec žádný důvod k obavám. Pokud se ovšem objeví uvedené příznaky, mohlo by se jednat o počátek infekce a je nutné navštívit veterináře.

Kdy začít pomáhat

Krizové situace při porodu

• Pokud normální výtok, který se objevuje několik dní před porodem, není čirý, ale nazelenalý, svědčí to o oddělení placenty

• Pokud porod nenastal do 24 hodin po poklesu teploty

• Pokud se ani po 20 minutách silných stahů neobjevilo štěně

• Pokud fena supí a chová se, jako by měly nastat porodní bolesti, ale ty nezačnou, nebo pokud bolesti začnou a ustanou na více než tři hodiny - fena bude muset patrně rodit císařským řezem

Během celého porodu je třeba udržovat psychický klid, fena vycítí nervozitu svého pána a sama se tím rozruší. Není třeba se ničeho obávat, celých 80 % porodů se obejde bez asistence člověka a 95% bez odborného zásahu. V případě potřeby nebývá problémem dohoda s veterinárním lékařem, kterému můžete kdykoli zavolat o radu či pomoc.

Má-li feny silné stahy, oddychuje, tlačí a vypadá neklidně, mohlo se jedno štěně vzpříčit. Pokud se během 20 minut souvislých silných stahů neobjeví štěně, zatelefonujte veterinárnímu lékaři a poraďte se s ním. Vysvětlí vám jak štěně obrátit nebo vám doporučí, abyste fenu přivezli do ordinace.

Nejčastější problém je ten, že první štěně sice děložní hrdlo roztáhne, ale ne dostatečně. Pokud není čas na cestu k veterináři, budete muset zasáhnout sami. Palcem a nejméně jedním prstem sáhněte k děložnímu hrdlu (musíte mít čisté ruce a krátké nehty) a přesvědčte se, jak je štěně orientované. Většinou se rodí čumáčkem napřed a bříškem dolů, ale nevadí, když jdou zadečkem napřed. Pevně uchopte tělíčko, ne hlavu nebo nohy, a počkejte, až děložní stah štěně vypudí. Fena bude vystrašená a bude mít bolesti, proto by jí měl někdo držet hlavu, aby nekousala.  

Po očištění štěněte a obstarání feny by se mělo štěně co nejdříve napít matčina mleziva, které obsahuje živiny a velké množství důležitých látek (mléko se feně vytvoří až druhý až třetí den po porodu). Štěně přiložte tlamičkou ke struku, aby se mohlo napít.

Péče o fenu a štěňata

Fenu i štěňata je potřeba nechat nerušeně a v klidu. Krom kontroly by se na štěňata nemělo nijak sahat, hladit je, nebo se s nimi mazlit. Po celou dobu by štěňata měla zůstat u matky. Kontrolujte přisání ke strukům a štěňata pravidelně važte a váhu zapisujte, tím se získává přehled o správném vývoji. (Pro rozpoznání štěňat je dobré uvázat jim kolem krku či packy barevné provázky, ty však příliš neutahujte, aby se štěně neškrtilo, existuje i speciální nezávadná barva na značení zvířat).

Aby měla fena po porodu klid a čas odpočívat připravte do její blízkosti misku s potravou a čistou vodou.

Po porodu se u feny může objevit agrese jak vůči štěňatům, tak vůči pánovi. Tento stav se objevuje především u prvorodiček a sám časem ustoupí. Štěňata je třeba před fenou chránit a v případě potřeby krmit umělým psím mlékem (k dostání u veterináře či ve specializovaných prodejnách). Den po porodu se doporučuje kontrola dělohy na sonografu, který ukáže zbytky placenty či zadržený plod.

První odčervení štěňat i feny se provádí 10 - 20 den po porodu.

Poporodní péče

Zkontrolujte, zda všechna štěňata našla bradavku a pijí. Kojení v prvních třech dnech života je nesmírně důležité. První mléko se nazývá mlezivo neboli kolostrum a svými protilátkami chrání štěňata před chorobami do doby očkování. Pokud některé štěně nedostává odpovídající množství mléka, zkuste je několikrát denně přidržet u bradavky. Jestliže ani takto nepřijímá dostatek mléka, bude patrně nutné dokrmovat umělou výživou předepsanou od veterináře. Používejte malou lahvičku s takovým otvorem, aby z něj mléko vytékalo po kapkách.

Zvažte každé štěně a zapište si jeho váhu. Během prvního týdne je budete muset vážit dvakrát denně na váze, která váží s přesností na gramy. Budete tak mít přehled jak štěňata přibírají a prospívají. Pokud však na váze nepřibírají, bude třeba doplnit jejich stravu o umělou výživu.

Je vhodné, aby v prvních 24 hodinách po porodu prohlédl veterinární lékař matku i štěňata. Veterinář se přesvědčí, že v děloze nezůstala štěňata ani placenta a zjistí, zda štěňata nemají pupeční kýlu nebo jiné zdravotní potíže např. rozštěp patra. Novorozená štěňata potřebují teplo a klid. V prvním týdnu života nedokážou regulovat tělesnou teplotu a při zahřívaní jsou závislá na matce a sourozencích. Se zahříváním štěňat pomůže vnější zdroj tepla, například elektrický ohřívač nebo gumová ohřívací láhev s teplou vodou, která udrží teplotu v krabici okolo 30 °C. Po několika dnech začněte brát štěňata do rukou, aby si zvykla na přítomnost a pach člověka. Na štěňata sahejte jen s čistýma rukama.

Jakmile začnou štěňata chodit, vyhraďte jim nedaleko pelíšku místo pokryté papírem, protože se začnou vyprazdňovat mimo místo, kde spávají. Na třech až čtyřech týdnech začnou štěňata přijímat tuhou stravu. Připravte kaši z vody a krmiva pro štěňata a podejte jim ji třikrát až čtyřikrát denně ve velké společné misce. Postupně množství vody snižujte a nakonec ji vynechejte úplně.

Péče o fenu

První den po porodu nemusí mít fena chuť na tuhou stravu. Můžete jí nabídnout umělou výživu pro štěňata. Krmte ji třikrát denně do té doby, dokud se nenavrátí její chuť k jídlu. V prvních dnech je třeba fenu bedlivě pozorovat. Pokud je slabá a třese se nebo se náhle hroutí, je třeba vyhledat veterináře. Denně kontrolujte teplotu. Když přesáhne 39,5 °C, měl by ji vyšetřit lékař. Horečka může naznačovat infekci dělohy. Zkontrolujte také, zda jsou mléčné žlázy teplé a naplněné. Jsou-li horké a tvrdé, vyhledejte lékaře.

Jakmile štěňata přestanou pít, bude fena cítit pnutí. Veterinář může doporučit podávat jeden či dva dny mírný močopudný prostředek na zmírnění tlaku. Po odstavení štěňat omezte množství podávané potravy.

Březí fena

Jedním z vrcholů chovatelského snažení majitele fenky je úspěšný odchov štěňat. Na počátku této cesty je výběr vhodných rodičů a úspěšné krytí. Pokud máme tuto důležitou část za sebou, můžeme se připravit na radostné očekávání.

Březost feny trvá průměrně 63 dní, s mezními hodnotami 58 – 70 dní. Početnější vrhy štěňat se rodí zpravidla dříve, méně početné vrhy zpravidla později. Termín porodu se určuje podle data prvního krytí. Přesnou délku březosti nelze stanovit vzhledem k tomu, že nelze přesně určit termín ovulace (uvolnění vajíček z vaječníků) a uvolněná vajíčka jsou oplození schopná až po 2-3 dnech ve vejcovodu. Schopnost oplození spermií přítomných ve vejcovodu přetrvává až 6 dní. Prvním, ale nespecifickým příznakem březosti je celkové zklidnění feny, která na sebe začne být opatrnější a má větší chuť k jídlu. U některých fen dochází k otoku mléčné žlázy a zvětšení struků, někdy i k sekreci mleziva. Takto se ovšem může projevit i falešná březost, takže pokud si chceme být jistí a nic neopomenout, je dobré nechat březost odborně ověřit. Diagnostiku březosti provádí veterinární lékař palpací (pohmatem) břicha a pro fenku i štěňata šetrným ultrasonografickým vyšetřením. Zkušený lékař je schopen stanovit přítomnost embryí ultrazvukem již od 21. dne březosti. Od 25. dne diagnostikujeme březost jednak palpací embryonálních váčků přes břišní stěnu a jednak ultrazvukem. V této době lze zachytit i srdeční činnost vyvíjejících se embryí. Po 45. dni lze pomocí RTG zobrazit už i kostry plodů a plody přesně spočítat (počítají se lebky a páteře). RTG vyšetření se běžně používá k diagnostice gravidity ve vyšších stadiích, pokud není k dispozici ultrazvuk.

Falešná březost

Falešná březost neboli pseudogravidita, je stav, kdy nebřezí fena vykazuje dva týdny až dva měsíce po hárání příznaky březosti a porodu. Tyto příznaky se mohou projevovat s různou intenzitou – od slabého otoku mléčné žlázy, přes změny v chování (mazlivost, žravost, nervozita, nechutenství, opatrnost, stavění hnízda), zvětšování břicha až po imitaci porodu spojenou se stahy břišní stěny a vyvrchlí péčí o mláďata (přenášení hraček a jejich podkládání pod břicho – kojení, výrazný otok mléčné žlázy se sekrecí mléka). Pokud jsou projevy falešné březosti slabé, není potřeba ji řešit. Je-li však spojena s intenzivní sekrecí mléka, hrozí jeho zadržování v mléčné žláze, která se následně může zanítit. V takovém případě fence odebereme hračky, zaměstnáme ji dlouhými procházkami, snížíme na týden krmnou dávku – zejména omezíme bílkoviny. Můžeme také po dobu 3-5 dní na noc omezit příjem vody. Fenka by si mléčnou žlázu neměla olizovat, protože tím stimuluje další sekreci mléka. K omezení tvorby mléka mohou přispět i chladivé obklady s octovou vodou. Pokud žádné z těchto opatření nevede ke kýženému výsledku, je lepší navštívit veterinárního lékaře, který zvolí vhodný způsob ošetření.

Péče o březí fenu

Vakcinace a odčervení

Péče o březí fenu začíná vlastně již před krytím. Každoroční vakcinační schéma je potřeba vyřešit buď před plánovaným krytím nebo s očkováním počkat až do doby, kdy poprvé očkujeme štěňata, tedy až kolem 7. týdne po porodu.

Před krytím je vhodné nechat feně vyšetřit trus na přítomnost parazitů nebo ji preventivně odčervit. Další odčervení provádíme kolem třetího týdne po porodu společně se štěňaty. Odčervování během březosti je vhodné pouze pomocí přípravku Stronghold ve formě spot on (na kůži mezi lopatky). U tohoto přípravku byly provedeny klinické studie a ověřena bezpečnost jak pro fenu, tak pro vyvíjející se plody. Výhodou je i měsíční doba jeho působení. Pokud bychom chtěli jednorázově odčervit březí fenu tabletami, pak jedině 1 až 2 týdny před porodem. U těchto přípravků je třeba dát pozor na to, aby nebyly pro březí zvíře kontraindikovány. Mezi zcela nevhodné patří preparáty s obsahem benzimidazolů (fenbendazol mebendazol flubendazol, febantel - např. Drontal, Drontal Plus), které mají potenciálně teratogenní efekt (možný negativní vliv na vývoj plodu).

Obávaným problémem v chovech psů může být herpesviróza psů. Herpesviróza je akutní virové onemocnění, které může způsobit náhlý úhyn sajících štěňat, potraty březích fen nebo postižení pohlavního aparátu a dýchacího ústrojí. Infekce postihuje zejména štěňata do 3 týdnů věku. Štěňata se mohou nakazit od infikované matky už v děloze, při průchodu porodními cestami nebo později přes dutinu nosní a ústní. U březích fen se onemocnění projevuje potraty ve kterémkoliv stadiu gravidity, případně porody slabých a málo životných štěňat. Prevencí herpesvirózy je vakcinace feny. Očkování můžeme provádět jako profylaktické ošetření u zdravé feny; doporučit lze zejména v chovech, kde se již vyskytly výše uvedené problémy. Vakcína chrání novorozená štěňata prostřednictvím kolostra. Očkování se provádí dvěma injekcemi: první injekce se dává v průběhu říje nebo 7 – 10 dní po krytí, druhá injekce 1 – 2 týdny před očekávaným porodem. Revakcinace se provádí v průběhu každé březosti stejným způsobem.

Pohybová aktivita a krmení březí feny

V první polovině březosti (tj. do pátého týdne) ponecháme fence, která je v chovné kondici stejné podmínky jako doposud. Zachováme pohybovou aktivitu i způsob krmení. Vyhublé feně je zapotřebí podávat energeticky bohatší stravu vícekrát denně tak, aby dosáhla chovné kondice do šestého týdne březosti. Naopak obézní fenku krmíme odlehčeným krmivem při hmotnostním úbytkem maximálně 1% za měsíc.

V druhé polovině březosti se snažíme omezit pohyb na pravidelné procházky bez extrémní zátěže, zejména skokové (doskoky).

Nutnost přechodu na energeticky bohaté krmivo je otázkou předpokládané četnosti vrhu. Pro pokrytí nutričních požadavků březích fen by mělo postačit prosté navyšování dávky krmiva pro psy v běžné zátěži a to v množství o 10% týdně od 6.týdne březosti. V období porodu by měla být krmná dávka přibližně o 50% vyšší než v období krytí. Přechod na energeticky bohatší krmivo se od 6.týdne březosti doporučuje v případě předpokládaného vyššího počtu štěňat ve vrhu. Fenku krmíme 2-3 x denně. Od padesátého dne březosti se děloha roztahuje a zmenšuje se místo pro zažívací trakt, proto fenu krmíme vícekrát denně (3-5x denně) menšími dávkami. Posledních deset dní březosti může fena jíst celkově méně. Dvanáct až dvacetčtyři hodin před porodem nastupuje nechutenství. Po ukončení porodu se feně chuť k jídlu vrací. Ke kompletnímu granulovanému krmivu vyšších řad je nevhodné přidávat jakékoliv doplňky, zejména doplňky na bázi vitamínů a minerálních látek. Nevhodný je vzhledem k nedostatku studií na březí fenu i doplněk látek ovlivňující metabolismus chrupavky.

Před porodem je důležité fence vymezit klidné místo, kam umístíme porodní box. Zejména pro velká plemena psů je dobré předem připravit dostatečně velkou dřevěnou bednu s postranními vodorovnými zábranami, pod které se mohou štěňata schovat, aby je fena nezalehla. Tímto by snad přípravy k porodu měly být kompletní. Teď již jenom stačí být své fence nablízku, abychom měli vše pod kontrolou.

Jak můžeme nejlépe pomoci feně při porodu?

Krytí, březost a porod jsou ve frekvenci otázek na veterinární lékaře stálým „evergreenem“. Ne všichni, kdo mají doma březí fenu, jsou zkušení chovatelé, kteří mají za sebou x vrhů svých fen a krom normálního fyziologického porodu se setkali i s různými komplikacemi a nepříjemnostmi. Většina majitelů zažije krytí, graviditu a porod své feny jednou či dvakrát za život. S termínem blížícího se porodu se snaží získat informace v knihách a časopisech, od ostatních pejskařů v parku, od známých či na internetu. Materiálů je mnoho, často se zásadně v informacích rozcházejí a jejich rozdílnost vyvolává u běžného chovatele mnohé otázky a mnohdy i beznaděj, zdali vše při porodu fenečky zvládne a pozná. Porod je fyziologická záležitost. Porod není nemoc. Většina fen zcela spontánně a bez komplikací porodí i bez lidské pomoci. Následující stať je stručným shrnutím praktických veterinárních zkušeností a pravidel, kterých není moc, ale jsou pro vyvarování se komplikací při porodu feny zásadní.
Doporučuji nebrat porod feny příliš „vědecky“, ale na druhou stranu čtyři zlatá pravidla nelze opomíjet.

Fena je březí v průměru 63 dní, což je stav ideální. Většina fen však rodí dříve nebo později. Do cca 57. dne po nakrytí mluvíme o potratu (abortu). Narozené plody nebývají ve většině životaschopné a uhynou. Od 58. dne gravidity lze již narozená štěňata se zvýšenou péčí odchovat. Opačný extrém je přenášení plodů. Jako absolutní hranici lze považovat 69. den březosti. Poté je již nutno fenu důkladně prohlédnout v ordinaci a porod uměle vyvolat nebo provést císařský řez. Doba gravidity se počítá obvykle od prvního data nakrytí. Doporučuji odpočítávat nikoliv na týdny, ale pěkně postupně, prstem v kalendáři, aby nedošlo k chybě. Fena při říji uvolňuje několik oplození schopných vajíček, které čekají na sperma otce. Fena může mít ve vejcovodu a děloze vajíčka oplozená v různém čase, např. s odstupem několika desítek hodin při opakovaném překrytí nebo štěňata nejen různého stáří, ale i od různých otců, pakliže třeba utekla a noc strávila v objetí psího osazenstva celé vesnice. Pro značnou časovou variabilitu možného splynutí spermie a vajíčka se doba březosti obvykle počítá od prvního známého spojení feny se psem. Pro majitele feny prvorodičky i její další vrhy platí několik zásadních, avšak jednoduchých pravidel a rad.

Zlaté pravidlo číslo jedna.

Pakliže kdykoliv v průběhu březosti začne z feny vytékat výtok barvy žluté, hnědé, krvavé či zelené, je nutno IHNED navštívit veterinární ordinaci. Výjimkou je odchod hlenové zátky několik dní až hodin před porodem, která však má barvu aspiku a jasně se tím odlišuje od možných abnormalit. Výtok jiné než transparentní barvy je známkou patologie průběhu březosti. Největším problémem je výtok barvy zelené, který signalizuje odloučení plodu od matky a je důvodem k okamžitému císařskému řezu. Jakmile se narodí první štěně, je tolerován výtok jak tmavě zelený, tak pochopitelně i krvavý.

Zlaté pravidlo číslo dvě.

Od 58. dne gravidity je bezpodmínečně nutné měřit feně 2x denně v konečníku teploměrem tělesnou teplotu. Normální zdravá březí fena má stále od 37 do 39 stupňů. Na rozdíl od člověka je normální tělesná teplota psa teplota vyšší a s podstatně větším fyziologickým rozptylem. Teplotu je nutné měřit v pravidelnou hodinu. Je jedno, jestli v 7 a v 19 nebo ve 4 a v 16. Důležitý je odstup 12ti hodin, který spolehlivě zachytí krátký pokles teploty před porodem. Fena v předporodní fázi, asi 36 hodin před začátkem porodu náhle přechodně sníží svoji teplotu pod 37 stupňů. Při pravidelném měření pokles zachytíme. Je to jediný objektivní ukazatel, podle kterého může laik spolehlivě rozpoznat blížící se porod. Některé feny před porodem hledají tiché a tmavé kouty v bytě, jiné si hrabou pelechy, některé se odmítají venčit, jiným se spustí mléko, další nechtějí žrát a ….. některé jsou úplně normální. K odhadu začátku porodu tedy zbývá opravdu jen pravidelné měření.

Zlaté pravidlo číslo tři.

Porod začíná porodními stahy. Jsou viditelné i pro laika. Feny tlačí a stahy vidíme zcela jasně. Pakliže fena do max. 20ti minut neporodí plod, je nutné neprodleně navštívit ordinaci. Někde je problém. Buď jsou stahy slabé nebo se jedná o nepravidelnou polohu plodu, což obojí vyžaduje vždy odbornou pomoc. Po vypuzení plodu se fena zklidní. Může následovat porod dalšího štěněte, ale také nemusí. Není pravda (dle příruček), že z feny musí „padat“ štěňata jako „housky na krámě“ a není pravda, že další plod musí vyjít do dvou hodin po prvním. Pakliže je fena klidná, evidentně netlačí, stará se o mimino (mimina), je vše v pořádku. Zvíře můžeme i vyvenčit, napojit a bude-li chtít, dát mu i krmení,. Fena si musí v průběhu porodu odpočinout a nabrat sílu, což může trvat i několik hodin. Platí však, že nesmí tlačit.

Zlaté pravidlo číslo čtyři.

Péče o narozené štěně. Štěně se narodí v obalu, tedy většinou. Normální fena obal rozkousne a štěně olíže. Zde bych doporučoval feně pomoci. Chovatel nemusí jako vlkodlak trhat plodové obaly a oblizovat malé psíky. Postačí obal roztrhnout nehty a štěně vyloupnout. Pupeční šňůru je možno též přetrhnout nehty asi 4 cm od pupíku štěněte. Není nutné používat nůžky. Příroda je moudrá a pupečník se roztrhne přesně tam, kde je potřeba. Objeví se pár kapek krve a je klid. Pupečník se nemusí rutinně podvazovat. Jen v případě, že z něj krev odkapává po kapkách. K podvazu stačí jen běžná nit nebo lépe zubní nit. Úzkostná desinfekce pupíku nebo podvazu není příliš důležitá. Fena také nemá sterilní jazyk, když mimina olizuje, a zdravé štěně se s běžnými bakteriemi vyrovná.
Po vybavení z obalu štěňátko krátce omyjeme vlažnou tekoucí vodou v poloze hlavou dolu a poté dáme feně olízat. Normální zdravé psí mimino otevírá tlamičku, viditelně dýchá, kníká a dere se o své místo na slunci. V případě, že se fena hned o mimino či mimina nestará, nic se neděje. Je to normální. Má svých starostí dost. Štěňata dejte do krabice, přikryjte ručníky a přidejte PET láhev naplněnou teplou vodou z vodovodu. Novorozenci rychle vychládají a nemohou se aktivně zahřívat. PET láhev supluje teplo matky a udržuje mimina v tepelném komfortu.
Poněkud zvláštní kapitolou je oživování nedýchajících novorozenců. Bohužel instrukce sdělené formou písemnou jsou k ničemu. Štěňata se musí odsát, vyčistit, rozmasírovat a dostat z nich zbytky plodových vod. Procedura je to pro laika poněkud „drsná“ a opravdu je nutné postup vidět. Nelze ho popsat. Se štěnětem v obalu odchází většinou i placenta. Je to „krvavý kus masa“ připojený ke štěněti pupeční šňůrou. Po vybavení plodu z obalu a oddělení pupečníku se automaticky oddělí i placenta. Zbytky obalů a placenty dejte feně klidně sežrat. Placenta obsahuje látky, které urychlí porod, spustí mléko a vyčistí feně zažívací trakt. Pozření dvou tří placent je feně jen ku prospěchu. Pakliže placenta neodejde s plodem, opět se nic neděje. Je vypuzena s dalšími štěňaty nebo až po porodu. Zadrženou placentu či placenty pozná veterinář při pooperační kontrole.
Odhadnout ukončený porod, resp. to, že je fena“prázdná“, je pro laika velmi obtížné. Proto rozhodně doporučuji, máte-li pocit, že fena s porodem skončila, navštívit veterinární ordinaci. Kolega provede vyšetření feny, při podezření na zadržený plod pozná stav pomocí rentgenu, pohmatem nebo sonografem. Poradí s poporodní péčí o fenu, výživou, vitamíny, dotací kalcia, provede kupíraci ocásků u plemen, která to dovolují a event. odstraní štěňatům rudimentární páté prsty na zadních tlapičkách.

Zlaté pravidlo číslo pět.

Před porodem vaší fenky si zjistěte, která z okolních veterinárních ordinací má nepřetržitou službu nebo který z kolegů je ochoten přijet na zavolání k vám domů. Podle Murphyho pravidla bude vaše fenka rodit určitě v noci ze soboty na neděli ……

Seznam krycích psů